O nemocnici

24.11.2022

Časté a necílené používání antibiotik, či nedodržování jejich dávkování a doby užívání, mají z velké části na svědomí v posledních letech mnohokrát zmiňovanou tzv. rezistenci antibiotik. Dle informací Světové zdravotnické organizace se odhaduje, že v roce 2050 budou infekce způsobené rezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí na světě.

Rezistence (schopnost odolávat) není vázána na jedince, který se s bakteriální infekcí potýká. Jedná se o odolnost dané bakterie, kterou se nemocný infikoval. Bakterie, vyvolávající onemocnění, jež vyžaduje antibiotickou léčbu, jsou jednobuněčné živé organismy, které se vyskytují nejen v těle nemocného člověka, ale můžeme je nalézt také v těle zvířat, v zemině či na zelenině, která se nedostatečným omytím před požitím může stát zdrojem bakteriální nákazy.

Za vznik rezistence vůči antibiotikům jsou zodpovědní z největší části právě samotní pacienti. „V případě bakteriální infekce u pacienta může lékař zvolit jako vhodnou léčbu podání antibiotik. Antibiotika napomáhají tělu s bakteriemi bojovat a dovést jej tak k rychlejšímu vyléčení. Problém nastává v případě, že se pacient nakazil bakteriemi, které jsou přirozeně rezistentní nebo těmi, které se již s antibiotickou léčbou setkaly a dostaly příležitost si na antibiotika ‚zvyknout ‘a odolávat tak jejich účinku. Tyto příležitosti vznikají nejčastěji tak, že pacient s daným bakteriálním onemocněním nedodržuje dávkování, přeruší léčbu či předčasně ukončí užívání předepsaných antibiotik. V těchto případech poskytne bakteriím, které ve svém těle má, ideální prostředí pro to, aby se si na antibiotika zvykly a naučily se s nimi bojovat,“ upozorňuje na riziko vzniku antibiotické rezistence RNDr. Jaromír Soušek Ph.D., primář Oddělené klinické biochemie a hematologie Nemocnice AGEL Podhorská.

Důležitým nežádoucím podnětem pro podporu odolnosti bakterií vůči ATB je také tzv. domácí samoléčba. „V případě, že se necítíme dobře a bez předešlé konzultace s lékařem si sami ‚naordinujeme ‘antibiotika, která nám např. zůstala z předešlé nemoci, kdy jsme nedodrželi dávkování dle pokynů lékaře, tak se může stát, že místo brzkého uzdravení se náš zdravotní stav nezlepší. Ba naopak, užíváním antibiotik na virová onemocnění, můžeme svému tělu ještě přitížit,“ dodává primář Soušek.

Veškerá infekční onemocnění nejsou pouze bakteriálního původu, ale v mnoha případech se jedná o virové nákazy, na jejichž léčbu ATB nezabírají, ale je potřeba zvolit vhodná antivirotika. Proto je nutné, v případě závažného či nezlepšujícího se zdravotního stavu, vyhledat pomoc lékaře a nespoléhat na samoléčbu. Na závěr rada: „Nejlepším řešením bakteriální nákazy je – předcházet jí, a k tomu účinně napomáhá běžně dostupná prevence ve formě důkladného a pravidelného mytí rukou.“