O nemocnici

17.3.2023

Spánek je fyziologický, pro tělo nezbytný proces, během kterého dochází k odpočinku po aktivně stráveném dni i k regeneraci nervového systému a celého organismu. Snížená tělesná teplota, změna krevního tlaku i srdeční frekvence a zpomalené dýchání jsou tělesné změny, které nastávají u spícího jedince a vyzývají tak k odpočinku mozek (ztráta vědomí a snížené vnímání okolních vjemů) a svaly (tzv. svalová relaxace), ale také pozitivně působí na obnovu a posílení imunitního systému.

Vzhledem k významnému vlivu spánku na lidský organismus je jasné, že se jedná také o jeden z nejdůležitějších procesů v rámci léčby nemocných a rekonvalescence pacientů po zranění či operaci. „Pro každého z nás má skutečnost, jak dlouho a jak dobře spíme, významný vliv na naše zdraví a psychickou pohodu. Je známo, že nevyspaný člověk bývá podrážděný, má zhoršenou pozornost, méně si pamatuje, často může dojít i k bolestem hlavy, které mohou přecházet do migrénových stavů. Tyto následky nevyspání významně ovlivní i zdravého jedince. V případě člověka se sníženou funkcí imunitního systému nebo pacienta s nemocí, zraněním či po operaci, patří spánek k důležitým aspektům léčby a následného uzdravení,“ říká primář Oddělení klinické biochemie a hematologie Nemocnice AGEL Podhorská, RNDr. Jaromír Soušek, Ph.D.

Pacientům hospitalizovaným na lůžkových odděleních nemocnice často ovlivňují kvalitu a délku spánku různé faktory, jako je bolest, strach z vlastního onemocnění, stres z důvodu nemocničního prostředí, či neznámých zvuků, které způsobují druzí pacienti na pokoji či provozní proces zdravotnického personálu. „Každý pacient potřebuje v rámci své rekonvalescence prostor pro kvalitní a nerušený spánek. Nemocniční prostředí bohužel samo o sobě často působí jako narušitel klidného spánku. Vyšetření, která musí sestřičky v rámci ošetřovatelské péče v pravidelných intervalech – tedy i v noci, pacientovi provádět, se snaží být co nejšetrnější, a pokud možno spánek pacientům nenarušovat. Výhodou lůžkové péče je pro pacienta možnost spánku kdykoliv během dne, dle jeho potřeby a únavy. V případě, že má pacient se spánkem v nemocničním zařízení problém, je možné, po konzultaci s lékařem, podat léky, pro utlumení bolesti nebo takové, které navodí pocit klidu a pomohou s odpočinkem a spánkem samotným,“ popisuje praxi vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice AGEL Podhorská Mgr. Lucie Lešnik.

Obecně se považuje za ideální doba spánku zdravého dospělého člověka 7–8 hodin, na rozdíl od novorozenců, kteří spí v průměru klidně i 16 hodin za den nebo nemocných a starších lidí, kteří mají potřebu spánku také odlišnou. „V praxi je ovšem důležitější kvalita spánku než jeho délka. Významné rozdíly v kvalitě spánku pociťují například pracovníci ve směnném provozu, kdy režim spánku narušují právě střídající se směny, hlavně pak práce v noci. Velký vliv na kvalitu spánku má ovšem i požívání alkoholu, kávy a dalších potravin a nápojů obsahujících kofein, krátkou dobu před usínáním,“ dodává primář Soušek a varuje: „Lidé s dlouhodobým nedostatkem spánku nebo špatnou kvalitou spánku mají často sklony k alkoholismu, psychickým obtížím nebo zdravotním komplikacím, jako je Alzheimerova choroba, infarkt myokardu, diabetes, poruchy imunitního a reprodukčního systému a mnoho dalších.