O nemocnici

10.1.2024

Teploty padající hluboko pod nulu mohou člověku se zdravotními obtížemi uškodit stejně jako seniorům nebo malým dětem. V příliš chladném počasí mohou pocítit špatnou zdravotní kondici také chronici, pacienti léčící se s dýchacími cestami nebo kardiaci.

„Mrazivé počasí může mít vliv na vznik infarktu myokardu. Při větším chladu může dojít ke spasmu (výraznému zúžení) věnčitých tepen. To může být nebezpečné zvláště u lidí, kteří již tepny mají „zanesené“ aterosklerózou a další zúžení může vést k angině pectoris nebo až k infarktu myokardu,“ uvádí lékař kardiologické ambulance Nemocnice AGEL Podhorská, MUDr. František Novák.

Vysoký mráz způsobuje i mnoho dalších nepříjemných změn. V případě, že si dostatečně nechráníme povrch kůže, může dojít k jeho podráždění až „spálení“ mrazem, které často způsobí zarudnutí postiženého místa, vyrážku či dokonce omrznutí. Omrznutí končetin, hlavně prstů na rukou i nohou nebo vyčnívajících částí obličeje jako je nos či brada, řeší každoročně v mrazivých dnech také chirurgická ambulance Nemocnice AGEL Podhorská. „Lidské tělo je z 60 % složeno z vody. Ve chvíli, kdy teploty klesnou pod bod mrazu, může dojít k tvoření krystalků vody v buňkách, a tím dochází k jejich poškození. Dochází tak k omrznutí částí těla, které nemáme chráněny oděvem. Uvádí se, že k omrzlinám může dojít už při teplotě kolem -5°C, takže v případě teplot okolo -12°C, které panují v těchto dnech, je riziko vzniku omrzlin poměrně velké,“ říká primář chirurgického oddělení Nemocnice AGEL Podhorská, MUDr. Daniel Pešák a dále specifikuje, jak omrzlinu poznat: „Postižené místo může vyvolat pocit trnutí či bolesti a vlivem mrazu postupně ztrácí citlivost. Barva omrzliny je bledá až bílá, při vyšším stupni omrznutí mohou vznikat puchýřky a následné zčernání kůže. Toto jsou však nejhorší možné scénáře, které mohou končit až amputací postižených článků prstů či částí končetin.“

Pokud venku panuje mráz, je základem dobře se obléci – ideálně více vrstev, které dle potřeby a případných přechodů z mrazivého do teplejšího prostředí lze postupně odkládat či zpět oblékat. Důležité je také nezapomínat na čepici, rukavice a ideálně i šálu, kterou si můžeme překrýt nos a ústa a zamezit tak přímému vdechování ledového vzduchu. V případě, že k omrznutí končetin dojde, doporučuje se postižené místo zahřát v teplé vodě, rozmasírovat hřejivým olejem, popřípadě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se jedná o vyšší stupeň omrznutí.

Vysoké mrazy způsobují také vysychání sliznic či vyšší krevní tlak. „Při vysokém mrazu hrozí větší riziko ucpávání cév a možného vzniku sraženin a s nimi spojených zdravotních komplikací“, varuje lékař.

Ač panující mrazivé počasí a zima obecně může oslabit přirozenou obranyschopnost člověka, pravidelné otužování lidskému zdraví prospívá. Mráz také eliminuje viry respiračních onemocnění. I při nízkých teplotách se proto doporučuje pravidelně několikrát během dne větrat domácnost.